bayernbike.de :: Das Radwander-Portal

::: deutsch :::

>Dreiländer - Radweg
>Seite 2)
>Seite 3)
>Haidmühle Portrait

Adalbert Stifter (1805 – 1868)

Na počest velkého šumavského básníka Adalberta Stiftera vede přeshraniční Cyklotrasa Tří zemí napříč jedinečnou kulturní krajinou Šumavy a prochází několika zastávkami v životě Adalberta Stiftera.
Kdo se vydá po Cyklotrase Tří zemí, dostane se nutně také na objevnou cestu po stopách velkého básníka Šumavy, Adalberta Stiftera. A který cyklista chce tyto stopy prohloubit, tomu stačí zvolit si některou ze čtyřech literárních stezek na trojmezí a ve Stifterových stopách se učit „nově vidět“.
Již Adalbert Stifter napsal o regionu a lesích okolo Třístoličníku, kde pro zotavení a „básnickou tvorbu“ často pobýval na statku Rosenberger Gut, 17.03.1865 svému příteli Franzi Xaveru Rosenbergerovi: „Moje celá duše visí na této krajině. Když se mám někde zcela uzdravit, tak tam ...“.
Tak, jak dnešní cylisté stále více a častěji překračují hranice, byl i Adalbert Stifter, slavný syn Šumavy už tenkrát neustále na cestách mezi Čechami, Rakouskem a Bavorskem.

Adalbert Stifter (1805 – 1868) se narodil v jihočeské Horní Plané a byl část svého života velmi úzce spjat s východním Bavorskem, Horním Rakouskem a Šumavou.
1826 začal ve Vídni studovat práva a navštěvoval přednášky v matematice, přírodních vědách a dějinách umění. První básně zveřejňoval Stifter pod pseudonymem a věnoval se malířství. Ještě za svého života se stal známým básníkem. Tento ohlas zastiňuje až do dnes jeho význam v politicko-vzdělávací oblasti. V postupném zvyšování úrovně vzdělanosti národa viděl jedinou možnost, jak zásadně změnit sociální poměry. 1850 započala jeho kariera úředníka. Stal se inspektorem hornorakouských lidových škol a 1855 školním radou. Již 1847 usiloval Stifter na univerzitě ve Vídni o možnost přednášet o „krásnu“ také před ženským publikem.

Adalbert Stifter se stal známým jako spisovatel a dosáhl díky svým dílům velké popularity. Nebyl ale jenom spisovatelem, ale také mnohostranně nadaným a aktivním člověkem. Proslavil se také jako malíř, kulturní člověk a pedagog.

Adalbert Stifter, slavný syn Šumavy neustále překračoval hranice mezi Čechami, Rakouskem a Bavorskem. To samé platí pro cestu, kterou túra po třech zemích okolo Třístoličníku (1312 m) nabízí. Začíná ve Waldkirchenu a vede přes Jandelsbrunn, Neureichenau a Altreichenau do Haidmühle až k tamějšímu hraničnímu přechodu do Čech pro pěší a cyklisty. Trasa byla založena na začátku století většinou ručně jako jednokolejná železniční trasa.
Je známo, že Adalbert Stifter vytvořil literaturu světového významu. Méně znám je Stifter jako malíř. Pro znalce jeho děl ale již delší dobu „tajným tipem“. Umělecky se Stifter zabýval především přírodou a fascinujícími dojmy z tohoto božího díla. Tyto dojmy dokázal přenést do barev a zanechal tak dalším generacím působivá díla.

Krátký portrét

Před 135 lety, 28. ledna 1868 zemřel v Linzi ve věku 63 let Adalbert Stifter, jeden z nejvýznamějších německých prozaických básníků po Goethovi. Jeho mnohostranné dílo, které přivedlo do literatury Šumavu, působí dodnes ve všech jazycích.

23.10.1805 narození Adalberta Stiftera v Horní Plané
1805-18 dětství na Šumavě
1817 úmrtí otce
1818-26 škola v Kremsmünsteru, Horní Rakousko
1826-48 Víděňské období – studijní a umělecká léta
1837 svatba s Amalií Mohaupt
1840 větší literární díla – rychlý vzestup k úspěšnému spisovateli, nejdůležitější dílo: Studie (1844-1850)
1848-68 Linecké období – spisovatel a úředník, hlavní díla: Pestré kameny (1853), Pozdní léto (1857), Vítek (1865-67), Desky mého pradědečka (poslední verze nedokončena)
1850-65 Zemský školní inspektor pro lidové školy – Spisy ke vzdělání a výchově (1848-50), konzervátor, mecenáš umění a malíř
28.1.1868 smrt Adalberta Stiftera v Linzi

Žulový obelisk na Plešném, místě děje Stifterova „Vysokého lesa“ a„Vítka“.

Žulový obelisk na Plešném, místě děje Stifterova „Vysokého lesa“ a „Vítka“.

Vyrytý nápis na obelisku:

Přední strana: A. Stifterovi, básníkovi „Vysokého lesa“
Strana k jezeru: „Postaveno 1876-1877“
Na levé straně pomníku: „Na této louce, u této vody bije srdce lesa“
A na pravé straně pomníku: „Lehni si do vysoké trávy, dívej se toužebně na skalní stěnu“, citát ze Stifterovy básně „V horách“.

Naprší hodně kapek, než člověk pochopí a uplyně hodně let, než zmoudří. Adalbert Stifter (1805-1868)

Citáty (krátký výtah)

Waldwoge steht hinter Waldwoge bis eine die letzte ist
und den Himmel schneidet. Großartig ist es,
wenn Wolkenberge an dem Himmel lagern
und mit blauen Schattenflecken
dieses Waldmeer unterbrechen.

(„Z Bavorského lesa“ od Adalberta Stiftera)

"Ten kousek lesa patří k nejkrásnějším na celé zemi....", "...pobyt v této pro mě úchvatné krajině patří k nejšťastnějším dnům mého života....", takové chvalozpěvy pěje Adalbert Stifter, jeden z největších německy píšících básníků 19. století, o krajině kolem Třístoličníku.