|

  
Bayerisch – Böhmische Begegnungen
::: deutsch :::
Inhaltsverzeichnis
> Facts
> Bigpoints
> Úvod
> Strana 2)
> Strana 3)
> Haidmühle Portrait
> Strana Adalbert-Stifter
Facts
 |
|
 |
|
|
- Celková délka 53 km
- Výškové metry celkem (originální okruh): 910
- Nejvyšší bod: hraniční přechod I/10 Plešné jezero,
1 050 m.n.m.
- Nejnižší bod: Schwarzenberg am Böhmerwald, /766 m.n.m.
- Neasfaltový povrch cca. 65%
- Klasifikace obtížnosti
Cyklotrasa Tří zemí má co do stupně obtížnosti dvojí tvář. Trasu lze v podstatě rozdělit do dvou segmentů s rozdíly obtížnosti. Zatímco je prvních 23 km – počítáno od startu v Haidmühle, směr jízdy ve smyslu hodinových ručiček – „jen podmínečně vhodných pro rodiny“ (150 vm, ISG 2.0) s delším ale relativně pozvolným stoupáním, je dalších 17 km „prošpikováno“ četnými těžšími stoupáními (760 vm, ISG 3.5). Naopak jako „dárek“ lze hodnotit 13 km dlouhý poslední úsek od rakousko-bavorské hranice, kde volně sjíždíte z výšky 1 008 m.n.m. do cílové stanice Haidmühle ve výšce 827 m.n.m.
- Hlavní převýšení s údaji o horském faktoru st
upně obtížnosti (originální trasa):
Start Haidmühle KM 0, po Arkonský potok Rossbach, KM 23
(intervalově specifický stupeň obtížnosti) |
ISG 2.0 |
| Arskonský potok Rossbach, KM 23 po bavorsko-rakouskou hranici, KM 40.0 |
ISG 3.5 |
| Bavorsko-rakouská hranice, KM 40.0 do cílové stanice Haidmühle, KM 53, |
ISG 1.5 |
- KM 1.5 (Nové Údolí) po KM 4.3, 147 vm na 955 m.n.m. Horský faktor 2.5
- KM 23 (křižovatka cyklostezek) po KM 25.8, 180 vm na 1 050 m.n.m. Horský faktor 4.0
- KM 29.5 (údolní stanice Hochficht) po KM 31.5, 100 vm na 971 m.n.m. Horský faktor 3.0
- KM 36.2 (Schwarzenberg) po KM 39.6, 200 vm na ... m.n.m. Horský faktor 4.0
Details zur Schwierigkeitsgrad-Skalierung

Bigpoints
Grandiózní středohorská krajina s rozvětvenou sítí potůčků, nádhernými horskými panoramaty, přehradami. Divoce romantická přírodní krajina v Národním parku Šumava
- Pozoruhodnosti přímo na trase: Rosenauerův pomník KM 5.3, kulturně historická stavební památka (turistický highlight) tunel na Jeleních vrších KM 16.2; expo k Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Jeleních Vrších, KM 17.0 Rosenauerova kaple KM 19; sochařská obec Schwarzenberg am Böhmerwald s 1. Rakouským sochařským parkem; pamětní prostory Adalberta Stiftera v ubytovně pro mládež Rosenberger Gut v Lackenhäuser KM 50.0
- Pozoruhodnosti s malou zajížďkou: památník Adalberta Stiftera, odbočka v Hučině na KM 14.5 (zajížďka jedním směrem cca. 5 km), zajížďka do Nové Pece / Lipenská přehrada KM 27.7 (zajížďka jedním směrem cca. 5 km)
- Vynikající síť dálkových cyklotras – start a cíl Haidmühle
- Napojení na okružní cyklotrasu kolem Lipenské přehrady, vedoucí kolem největší vodní plochy v Čechách a vytvářející propojení na Šumavu.
- Libovolně volitelné místo startu
- Možnost odpočinku a osvěžení podél celého Schwarzenberského plavebního kanálu.
- Četná idylicky položená odpočívadla se značkou kvality „Bayernbike-Gütesiegel“
- Vysoký podíl úseků vedených mimo silnice, cca. 75% bez asfaltového povrchu, resp. asfaltované lesní, zemědělské nebo lesní cesty v oblasti Schwarzenbergu.
- Vhodné pro všechny typy kol od cestovních po trekkingová, doporučují se crossové pláště odolné vůči proražení
- Bavorský les – Šumava – nejlepší kvalita vzduchu na „Zelené střeše Evropy“ (vědecky dokázáno)
- Výběr stupně obtížnosti: možnost až 3 variant vhodných pro rodiny
- 90% celkové trasy vede zalesněným prostředím
Úvod
Oblast bavorsko-rakousko-českého trojmezí leží v největší a nejpůvodnější zalesněné oblasti Evropy a zahrnuje části Bavorského lesa ve východním Bavorsku, Šumavy na jihočeském teritoriu a Mühlviertelu v Horním Rakousku. Všechny tři regiony protíná Cyklotrasa Tří zemí, vedoucí z Mekky cykloturistiky, obce Haidmühle, přes hranice ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, napříč nepopsatelně krásnou, svěží a nedotčenou přírodní krajinou Národního parku Šumava. Rychle se ocitnete v zajetí nádherné středohorské krajiny na „Zelené střeše Evropy“, kolem horských masivů Třístoličníku a Plechého. Po pádu železné opony se tento příhraniční region stal centrem rozsáhlé sítě cyklotras a cyklostezek. Přeshraniční cykloturistika se po zrušení kdysi přísných hraničních formalit (až na kontrolu občanských průkazů) těší velké oblibě. Doprovázeni divoce romantickými zalesněnými horskými svahy, rozvětvenými potůčky a osamělými rašeliništi mohou cykloturiské zažít pravé dobrodružství v přírodě, jaké v takové podobě v průmyslových zemích téměř neexistuje.
Přeshraniční cyklotrasy umožňují navštívit Českou Republiku a její obrovskou přírodní reservaci Národní park Šumava a také Rakousko. Společný areál na trojmezí nabízí nevyčerpatelné Eldorádo pro cyklisty, pro které je jeho krajina většinou stále ještě velkou neznámou. Cyklističtí průvodci i cyklisté sami hodnotí krajinný faktor jednohlasně nejlepšími známkami a chválí různorodost možností. Kulisu Cyklotrasy Tří zemí tvoří rozsáhlé lesní oblasti a ojediněle nedotčená kulturní krajina s chráněnými druhy zvířat a rostlin.
Neexistuje příliš mnoho cyklistických tras, které by vyvolávaly takové nadšení z krás okolní krajiny. Schwarzenberský plavební kanál – často označovaný za osmý div světa – má na této fascinaci významný podíl. Nedotčená krajina s čirými potůčky a horskými jezírky v nejčistčím vzduchu – v této „zemi ticha“, jak jednou trojmezí označil Adalbert Stifter – lze nalézt nejlepší podmínky pro efektivní získání odstupu od všedního dne.
Možná se někomu i podaří získat zcela nový pohled na věci, jak to zažil před mnoho lety již Adalbert Stifter. Stejně jak tento světový spisovatel – slavný syn Šumavy – dříve přecházel hranice, mohou v jeho stopách pokračovat cykloturisté V tomto příhraničním regionu je nejdůležitější dlouho působící zážitek:
masová turistika hledající senzace není v této na civilizaci chudé přírodní krajině ve středu zájmu, zcela naopak jde spíše o to nenápadné, o detaily na okraji cesty, které lze při projíždkách objevit. Maličkosti v tichu přírody způsobují návštěvníkovi mnohdy daleko větší a intenzivnější zážitek než frekventované dálkové cyklotrasy s komercializovanou infrastrukturou.
Strana 2) Strana 3)

 |
gefördert durch die EU-Gemeinschaftsinitiative Interreg III A Europäischer Fonds für regionale Entwicklung (EFRE) |
|